KAM ZMIZEL ZLATÝ POKLAD REPUBLIKY
Více než šest tisíciletí vzrušuje zlato člověka. Magický žlutý kov, který se stal symbolem krásy, radosti, ale také prokletím, ztělesněnějším zla a temných sil. Zlato dovede udělat z člověka šťastlivce i žebráka. Oslepuje rozum, demoralizuje.
Zlato má však, zejména v této nejisté době, i mimořádnou ekonomickou moc. Není ani divu, že vyspělé země se snaží mít ve svých bankovních sejfech zlata co nejvíce.
Zlatý poklad měla svého času i naše země. Byly to desítky a desítky tun, včetně takřka sedmnácti tun zlatých mincí nevyčíslitelné historické hodnoty.
Tohle však už patří minulosti…
Co se s naším zlatým pokladem, na který se po roce 1918 skládali dávní předkové, vlastně stalo? Jaké byly jeho osudy? A jak tento zlatý poklad souvisí s našimi válečnými hrdiny, kteří bojovali a umírali na nejrůznějších frontách druhé světové války?
ZLATÝ VLAK
Ukradli českoslovenští legionáři poklad ruských carů? Tato otázka vzrušuje historiky a badatele – doslova po celém světě – už řadu desetiletí. Nejnovější zájem o osud ruského carského pokladu, který měl bez stopy zmizet v dramatických letech občanské války po roce 1917, můžeme zaznamenat v loňském a zejména letošním roce a především na ruské mediální scéně. Jedním z motivů je i nedávno dokončený ruský film režiséra Andreje Kravčuka Admirál, v němž se ne zrovna moc lichotivě hovoří právě o československých legionářích, kteří část zlatého pokladu ruských carů nějakou dobu střežili. Bohužel – v této souvislosti se v médiích dosud objevují spíše fámy, nepodložené informace či vyslovené výmysly…
Zájem o osud ruského pokladu je ale pochopitelný. Jeho cena, už na počátku první světové války, byla nevyčíslitelná. Bohatstvím v takovém rozsahu se tehdy nemohly pochlubit ani velmoci, jakými byly například Velká Británie, Francie či Spojené státy americké.
Po stopách této jedné z největších světových záhad se vydal reportér Stanislav Motl. Řadu týdnů strávil v nejrůznějších archivech. Pročítal svědectví pamětníků. Hovořil s historiky a dalšími odborníky. Hledal a objevoval informace, nové souvislosti. Aby o výsledcích svého pátrání natočil 30minutový film.
Organizátor
Město Brumov-Bylnice ve spolupráci s Komisí historickou a Muzejním spolkem Vlára
Vstupné dobrovolné
Nejbližší termín
pátek 14.3.2025
Nejbližší termín
úterý 18.3.2025
Nejbližší termín
úterý 11.2.2025
Návštěvnost:
ONLINE:3
DNES:219
TÝDEN:2456
CELKEM:1307625